Stínem primátora statutárního města Ostravy
Magistrát města Ostravy
Primátor statutárního města Ostravy Tomáš Macura
Bára se díky projektu PročByNe? vrátila do svého rodného města, do Ostravy. Během dvoutýdenního stínování primátora Tomáše Macury hltala jednu zajímavou konferenci za druhou, přičemž její program byl proložený také radami a nejrůznějšími schůzkami a jednáními. Podle jejích vlastních slov jí tato stáž mj. pomohla pochopit rozpočtování více než čtyři roky studia veřejné správy. Účast na zasedáních Rady města Ostravy, tiskových konferencích, bohatém ostravském kulturním programu, návštěvy Moravskoslezského inovačního centra, projížďka městským osobním elektromobilem i Bářina první Zlatá tretra. Jak se to všechno dalo stihnout a co např. Báru překvapilo se dočtete v jejím blogu. 👇🏼
_______________________________________________________
Pondělí 4. června 2018
Vyjíždím autobusem v 6:30 a přemýšlím, kdy naposledy jsem byla tak brzo už venku. V kanceláři pana primátora mám být v 7:35, to se s desátou ranní, na kdy chodím do práce v Brně, nedá srovnat. Denní režim v Ostravě je jiný, lidé chodí obecně dříve do práce a (někteří) pak i chodí dříve domů. Autobusem, tramvají a pak kousek pěšky, cesta do centra mi dohromady zabere něco kolem 50 minut. A i když vcházím na magistrát před půl 8 je očividné, že tam už všichni jsou. 🙂
Na starost mě má Michal, vedoucí kanceláře primátora, hned mě seznámí s plánem na první tři dny. Očima hltám jednu zajímavou konferenci za druhou proloženou radami a schůzkami. Wow! Den začínáme krátkou návštěvou v kanceláři primátora, která je majestátná a velice vkusně zařízená. V 9 začíná porada vedení, toho se účastní zpočátku bezpečnostní složky a náměstci konkrétních odborů. Sedím, poslouchám, vstávám, seznamuji se a zapomínám jména i odbory. 😀
Ve 12 jdeme s panem primátorem na oběd, od rána jsem nic nesnědla, takže oceňuji jak velmi příjemnou společnost, tak i jídlo.
Po obědě se potkávám s paní náměstkyní z odboru financí a rozpočtu, naše krátké sezení nad rozpočtem města mi v rozpočtování udělalo větší pořádek než 4 roky studia veřejné správy. Ostrava se aktuálně snaží šetřit a splácí své závazky, a jde jí to velice dobře! Připravuje si tak lepší pozici do budoucna, až bude potřebovat úvěr (a podle mě taky až přijde recese ;)). Příští týden mám slíbený trochu delší exkurz do této problematiky.
Ostravský magistrát je neskutečně obří komplex z roku 1930 a má také nejvyšší radniční věž. Nahoru jsme raději jeli výtahem, dolů jsme pak sešli po požárním schodišti, těch schodů je 465 a trénují zde výběhy například hasiči s plnou výbavou anebo se zde konaly i komerční závody v běhu do schodů.
Odcházím něco po třetí, a stále tam všichni jsou a pracují. Večer jdu na závěrečné představení divadelního festivalu Dream Factory. Vracím se pozdě, unavená, ale nadšená a plná dojmů.
Nastavuju budík na 5:30, tak trochu z toho nadšení střízlivím. 😉
Bára Miturová
stínuje ostravského primátora Tomáše Macuru
#RAZOVITÁ OVA!!! II.
Úterý 5. 6. 2018
Je noc, jdu vám sepsat dnešní objevy a pouštím si Rogera Sancheze, pusťte si ho ke čtení taky ;).
Na dnešek jsem byla zvědavá. Měl klidný začátek v podobě pár schůzek, zasedání a poté nabité odpoledne plné otevírání zahajování a konferencí.
Úterky dopoledne na magistrátu patří zasedání Rady města Ostravy. Předem se většinou členové rady sejdou podle své stranické příslušnosti a projednají své názory na usnesení, která se mají schvalovat. Zasedání je díky tomu svižnější. Radních je v Ostravě 11 a hlasuje se za zavřenými dveřmi.
12:40 poznávám Rosťu, řidiče pana primátora, čeká na mě s autem před hlavním vchodem do magistrátu. Pana primátora nabíráme cestou ve městě a jedeme na konferenci k festivalu Beats for Love, na Ostravské Hradčany, tedy do někdy zatracované a zároveň tolik opěvované Dolní oblasti Vítkovic. Před samotnou konferencí vtipkujeme o svých slabých znalostech umělců z line-upu. (Už víte, kdo je Sanchez?) Zaujímám strategické místo uprostřed třetí a zároveň poslední z řad určených pro novináře a návštěvy, odkud mám perfektní přehled. Jenže celá konference je natáčena na telefon na selfietyči a online se streamuje na facebookovou událost. Centrem všeho dění je tedy telefon. Načítám událost a aktuálně čtu komentáře od diváků, večer má video přes 8 tisíc zhlédnutí, a to má rozhodně větší dopad na cílovou skupinu než zprávy z tisku, co vyjdou zítra.
O pár hodin později vyjíždíme opět s Rosťou směr Fórum Nová Karolina, kde se účastníme vernisáže výstavy k IAAF Heritage. Výstava mapuje vývoj atletiky v období 1977-2018. Celá výstava je takovým úvodem k akci IAAF Continental Cup Ostrava 2018, která se uskuteční v září.
Z akce odcházíme chvíli po přestřihnutí pásky a Rosťa nás nyní veze do Poruby na Hlavní třídu. Zde se účastníme další slavnostní akce. V rámci občanských návrhů na zlepšení veřejného prostoru byly renovovány dva škaredé podchody. Kdysi tam bylo kino Dukla (1960-2002) a Hlavní třída se ještě do roku 1990 jmenovala Leninova třída. Ale časy se změnily, na „Leninku“ lidé chodí sice pořád, ale místo po Dukle potřebovalo najít nové využití. V delším z podchodů vznikla galerie, aktuálně s abstraktní výstavou a ten kratší je prezentuje historické fotografie z výstavby Poruby. U fotografií se seznamuju s bývalým panem primátorem Alešem Zedníkem.
Po šesté, nasedáme opět k Rosťovi, ten můj pocit výjimečnosti u téhle #stážesnů povýšil o další laťku výše. Odváží mě domů a v ten moment cítím, že je to jistý #herooftheday.
Jo a víte, že Ostrava primátorku ještě neměla?
Bára
#RÁZOVITÁ OVA!!! III.
Den 3., středa 6. 6. 2018,
Tři minuty čtení. „Třetí dny jsou někdy náročné, tělo je unavené a ani mozek nebývá ještě zvyknutý na neobvyklý režim.“ Proletělo mi hlavou ráno, když jsem ani po sprše pořád nevěděla, kolik je hodin, kde mám kdy být a vůbec jestli je už čas vyjít na autobus.
Ráno jsme začali sportovně, alespoň jako diváci. Na městském stadionu ve Vítkovicích jsme se s panem primátorem Tomášem Macurou zúčastnili kvalifikace základních a středních škol ve štafetovém běhu a dalších atletických disciplínách v rámci akce Ostrava fandí kontinentům, která je předzvěstí zářijového světového poháru v atletice. Běh je pro mě citová záležitost, a když se to spojí s mladickou zapáleností a tribunou plnou dětského jásotu, tak těch 60 minut bylo moc krásných a já litovala, že moje tretry jsou doma. Slunce svítilo, vítr foukal tak akorát a teplota kolísala kolem 20° C, ocenili to nejen závodníci, ale i já v silonkách. 😀
Střední školy jsme závodit už neviděli, řidič Rosťa nás vyzvedl a zavezl na magistrát, kde hned následovala tisková konference pro novináře. Dnes s kulturním podtextem, protože pozvání přijaly hned dvě paní ředitelky, a to Divadla loutek a kulturního domu Poklad.
Když jsem hned po maturitě začala studovat v Praze, táhlo mě to pořád domů do Ostravy. Vzpomínám si, jak mi chyběla i divadla a tehdejší festival Ostrava v Praze byl důvod zůstat v hlavním městě aspoň přes jeden víkend. Dneska k tomuto festivalu, který se bude konat opět v říjnu, proběhla krátká koordinační schůzka. Řešil se hlavně marketing a výsledný vizuál festivalu.
Na konferencích, kterých se účastníme, mě nejvíce zaujmou dvě věci. Zaprvé prostory konání a dále to, jak řečníci odhadnou posluchače a podle toho volí délku, obsah a hlavně styl projevu. Odpoledne jsme se s panem primátorem a Michalem, vedoucím kanceláře primátora, zúčastnili konference k festivalu Ostrava v ulicích, který se vždy pořádá před Colours of Ostrava. Pani Zlata Holušová, která byla také přítomná, je pro mě ikonou už od mých 13 let, kdy jsem si ji nechala podepsat do programu na Coloursech, které tehdy byly ještě na Výstavišti a pod Slezskoostravským hradem.
Pro mě ale nejmilejší moment dne přišel až cestou zpátky na magistrát. S panem primátorem jsme si vypůjčili Rekola a dojeli až pod věž.
Večer nás čekal další kulturní program. Česká televize natočila nový dokument Zažít Ostravu, který se promítal v dolnovítkovickém Cineportu. Nejsem filmový kritik ani znalec, ale u tohoto dokumentu má malá duše patriota trochu pláče. Ale vy nejste já, takže doporučuji ČT 2 v úterý 12. 6. v 20:55, udělejte si vlastní názor. ^^
Takhle to vidím já; zelené, stylové a jedinečné.
Bára Miturová stínuje ostravského primátora Tomáše Macuru
#RAZOVITÁ OVA!!! IV.
Den 4., čtvrtek 7. 6. 2018,
2 minuty čtení
Moneypenny a Pepper
Viděli jste Jamese Bonda? A co Ironmana? Víte, o kom je řeč v nadpisu? Obě filmové role jsou podávány trochu s nadsázkou, ale všichni v zákoutí duše cítíme, že by to bez nich nefungovalo. Lenka je v mých očích více Pepper než Moneypenny, mladá a energická osobní asistentka pana primátora, která je v práci často už před šestou a odchází jako jedna z posledních. Jde přes ni pošta, telefony, schůzky, konference a další záležitosti, které jsou pro mě všechny naráz těžko uchopitelné. Tím, že mám příležitost stínovat pana primátora, dohlíží Lenka i na mě. Například abych nikde nebyla pozdě anebo znala souvislosti předem. Nejen tím je pro mě dámská #herooftheday. Informace od ní jsou přesné, hlavně pokud jde o časy odjezdu a začátky schůzek či akcí, kde mám být. Zároveň mi s Michalem připravují program doslova na míru.
Ten dnešní začal mou samostatnou návštěvou Moravskoslezského inovačního centra, které se velice rychle rozvíjí v bývalém Vědeckotechnickém parku v Ostravě. Před rokem jsem měla praxi v Jihomoravském inovačním centru v Brně, které nedávno oslavilo 15 let. Inspirace i spolupráce je očividná a rozhodně prospěšná. V Idea Hubu v rámci MSIC jsem přišla do kontaktu s koboty (colaborative robot). Čapek by se nejspíše divil, ale v budoucnu tahle výzkumná laboratoř bude firmám sloužit pro tvorbu prototypů programů nebo produktů.
Byli jste někdy na skládce? A teď nemyslím černou skládku, kdy někdo vysypal suť na konci slepé cesty. Město je jediným akcionářem v OZO, a.s. Ti se starají o odpady a sami navíc podnikají, takže město je „zákazníkem“ jen z 50 %. Jejich podnik používá moderní linky a mimo jiné vyrábí ze zbytků plastu, který je neprodejný, a z papíru například palivo pro cementárny. To mě tak nepřekvapuje. Ale také prodávají hnojivo nebo substrát, který sami vyrábějí z bio odpadu z popelnic, které jsou poskytovány všem rodinným domkům se zahradou.
Do antiku Fiducia do místního sklepa jsme chodili ještě na gymplu na cestovatelské přenášky. Dnesse konala plánovací dílna k náměstí Dr. E. Beneše a vlastně i k osudu Ostravice-Textilie, ostravskému brownieldu, který potřebuje regeneraci více cokoliv jiného. Budovy patří soukromému majiteli, vedlejší náměstí městu. Celý prostor ale tvoří vstupní bránu do centra, a proto je město otevřeno spolupráci, aby vznikl promyšlený urbanistický koncept a prostor byl v logické návaznosti na okolí. K tomuto tématu jsem přičichla v rámci své bakalářské práce, a to se mi dneska hodně hodilo.
Debata skončila něco před 8. hodinou večerní, a to je často „golden hour“: teplo, modré nebe a klesající slunce ozařující město.
Bára Miturová stínuje ostravského primátora Tomáše Macuru
#RAZOVITÁ OVA!!! V.
Den 5., pátek 8. 6. 2018
2 minuty čtení
Polovina je za mnou, polovina přede mnou. Bilancovat budu raději s odstupem, zatím jsem totiž plná emocí a kafe.
Ráno můj program začínal až v 9, a tak jsem stihla i krátký ranní běh ke krásnopolskému rybníku. Pátek se nesl v duchu strategického rozvoje Ostravy. Nejprve jsem se účastnila formální pravidelné schůzky pana primátora s vedoucím odboru strategického rozvoje. Tyhle schůzky jsou příjemné, mají rychlý spád a jsou velice věcné a netrvají déle než 30 minut. Sedíme vždy ve žlutých křeslech v primátorské kanceláři a velký obraz Ostravy visící na stěně nad pohovkou tiše připomíná, kvůli čemu tady jsme.
Potom jsem navštívila kanceláře oddělení strategie, kde se pomyslné vzdušné zámky vymýšlejí a pak i realizují. Atmosféra je zde nepopsatelná. Nejblíže je tomu asi představa mladých kreativců pracujících pro úřad. Magistrát je pro mě obecně představitelem konzervatismu, který ale má uvnitř sebe tento liberální moderní organismus, který ve své práci kombinuje snad úplně všechny oblasti.
V úterý, ve středu i dnes jsem byla v Dolní oblasti Vítkovic (dále DOV). Dneska ale kolmo na Rekole a až pod Bolt Tower, což je skleněná nástavba šroubovice na vysoké peci č. 1. Úplný vršek, kam jsme částečně vyjeli a částečně vyšli, je vyšší než radniční věž a je zde krásný výhled nejen na celé město, ale i na Beskydy, kde v tu chvíli začínala bouřka. To nestačí, že DOV „krade“ lidi z centra města, a tak ukradla i ten nejvyšší bod?
Návrat byl rychlý, dneska to bylo nějak nakvap, a tak schody v magistrátu jsem brala po třech. Bylo už lehce popoledni a to se budova už naštěstí vylidňuje. Rychle jsem se převlékla do šatů, vypila sklenici vody a byla připravena na výjimečné setkání. Stavila se na za námi paní europoslankyně Martina Dlabajová, která je patronkou tohoto projektu, díky němuž zažívám velice výjimečné okamžiky. Probrali jsme mimo jiné mé konkurenty při závěrečném kole výběrového řízení na tuto stáž, budoucnost Ostravy i její další perspektivy. To vše na radniční věži, odkud jsme obdivovali zelenost města. To, jak k sobě ladíme, je čistá náhoda. 🙂
Nekorektně závěrem: Co je nejhezčí na Nové radnici? Přeci pohled na Dolní oblast Vítkovic.
Bára
#RAZOVITÁ OVA!!! VI.
Den 6., pondělí 11. 6. 2018,
2 minuty čtení
Pondělní ráno.
Neobvykle mi ranní příprava zabrala jen málo času. Po víkendu jsem se na stáž těšila, byla jsem odpočatá a plná další chuti poznávat nové věci. Pondělí začalo klasicky poradou vedení města. Zaujala jsem své místo a tiše se těšila z toho, že už částečně vím, co se projednává. Je to taková soukromá radost, kterou neprojevuji. Často se stane, že k projednávanému tématu něco vím. Náhodou nebo díky minulé či současné škole, zájmu nebo díky praxi či gymnáziu. Najednou má daný problém přesah. A já mám ráda věci s přesahem do jiných oborů a snažím se hledat souvislosti.
No a taky se občas stane, že k tématu nevím nic.
Na fotce jsem s Lenkou, osobní asistentkou pana prmátora, a s Ondrou z oddělení strategického plánování. V pozadí je vidět poměrně nová ikona Ostravy, a to lávka k Nové Karolině.
Po poledni jsme byly s Lenkou pozvány na jízdu vlečkou AWT. Kdysi bývala v Ostravě nadzemní lanovka, která sloužila pro přepravu uhlí. Je tady stále tendence ji obnovit, ale dokud se nenajde vhodný investor, je ve hře možnost spojit ZOO s městem vlakem. Tím jeli i členové komise pro strategický rozvoj a další členové OSR (Odbor strategického plánování). Z Ostravy-střed jsme jeli do Dolní oblasti Vítkovic, dále na Stodolní, k dolu Zárubek, na Hranečník, k dolu Michal, dolu Doubrava, ke karvinským dolům, do Orlové, Rychvaldu, Hrušova a zpět na nádraží Ostrava – střed. Měli jsme ale lehký časový skluz, a tak nás řidič Rosťa vyzvedl už v Hrušově.
Vyzvedli jsme Michala před magistrátem a chvili před pátou jsme byli na zasedání zastupitelstva v Pustkovci. Jednání se týkalo tramvajové linky a protože je toto téma poměrně žhavé, zažili jsme velice živé zasedání. Potkala jsem tam i kamarádku a kamaráda z gymnázia, se kterými jsme zasedání probírali ještě další tři hodiny v podniku hned vedle úřadu. Kamarádi se chystají kandidovat do místního zastupitelstva a já mám z toho velikou radost. Protože jsou to mladí lidé, kteří se zajímají o dění ve své městské části a jsou ochotní tomu věnovat svůj čas.
Bára Miturová je stínem ostravského primátora Tomáše Macury
#RAZOVITÁ OVA!!! VII.
Den 7., úterý 12. 6. 2018,
3 minuty čtení
Nikdy jsem nic nepsala, žádný deník, básničky, povídky ani hry, maximálně články o výletech za lezením anebo povinné slohovky. U slohovek jsem často nedodržela správný slohový útvar a u článku jsem často sklouzla do citového popisu. Tenhle blog je něco mezi. Na první pohled se může zdát, že jsem na jednom dlouhém výletě, jenže v domovském městě a žiju jím naprosto jinak.
Dneska poprvé bylo chladněji a trochu pršelo. Z praktického hlediska jsem byla ráda nejen za sebe, ale i za každého muže v obleku, kterých denně střetávám hodně, například dneska na Radě města.
RADA,
každé úterý vždy dopoledne jedná…
RÁDA!
Lehce po poledni nás čekala tisková konference k zítřejšímu zahájení Zlaté Tretry. Na tiskovce pan primátor a pan hejtman Moravskoslezského kraje a ředitel závodu Jan Železný předávali startovní čísla významným sportovcům. Proč se tomu ale říká stále číslo, když je na tom napsané celé příjmení?
Zítra začíná 57. Zlatá Tretra.
A co počasí,
prý „deštivo“, rosničky už hlásí.
Tak… ale kdo si to vezme na svá bedra?
Hned další na našem programu bylo 24. setkání podnikatelů v Ostravě na polském konzulátu. Kolem vily, kde konzulát sídlí, jsem často chodívala a obdivovala její architekturu. Vila se nachází 100 metrů od radnice, ale její zahrada je tak zelená, že nejde poznat, že jste v centru. Během zahradní oslavy bylo proneseno přání, aby Česko, Polsko a Slovensko spolu nadále spolupracovaly.
Ve 3 hodiny jsme už seděli v sále Leoše Janáčka na nedaleké konzervatoři a sledovali soutěž Pro Bohemia Ostrava 2018.
Varhany, klavír, zpěv či saxofon
Kdo dostane mikrofon?
Nebo ocenění?
Nebyl to jen Janáček,
stále máme talenty
a nouze o ně nouze není!
Odpoledne už nepršelo, svítilo slunce a obloha byla modrá. Cestou domů, do Krásného Pole, jsem jela směrem od Opavy. V jednom momentu se vám naskytne úžasný pohled na velké město a za ním celé pohoří Beskyd. Fotka je z Krásného Pole z jednoho jarního rána.
Ostrava je kráska.
Tedy pokud nejsi škarohlíd.
No jo, ty sis ji jen neprohlíd!
Nejlehčí rým je snad jen…
LÁSKA.
Bára Miturová stánuje ostravského primátora Tomáše Macuru
#RAZOVITÁ OVA!!! VIII.
Den 8., středa 13. 6. 2018,
2 minuty čtení
Je večer, vysedám z auta před naším domem, loučím se s panem primátorem a Rosťovi přeji dobrý dojezd domů. Venku je chladno, zataženo a trochu mrholí, vlastně ráno mrholilo taky.
Elektromobilové poprvé je svižné, rychlé, má prudký odpich a citlivé brzdy. Dnes dopoledne jsem měla možnost se městským osobním elektromobilem projet. Ostrava se totiž zavázala, že v roce 2020 veškeré MHD prostředky budou na CNG nebo na elektřinu. Obměna vozového parku dopravního podniku už začala a například elektromobily dostala už i městská policie.
Na tiskové konferenci byl představen nový ředitel divadla Komorní scény Aréna. Divadlo přebírá ve skvělé formě, bylo třikrát po sobě oceněno Divadlem roku. Zbytek tiskové konference se týkal hlavně sportu, například oblíbeného in-line Mistrovství ČR na Hlavní třídě v Porubě nebo také rozšířené in-line arény ve Vítkovicích.
A pak to přišlo. Vyplnily se mé obavy, které mám od prvního dne. Ne, neutopila jsem se v loku vody na schůzce, kde bylo naprosté ticho. Ale přišla jsem pozdě!! A byla jsem ztracená někde ve 3. patře. Čísla dveří tam nenavazuji a já zmateně pobíhala zleva doprava. Je pozdě a já si ťapkám po kamenné dlažbě a uvažuju nad tím, že jsem tu nikdy nikoho nikam utíkat neviděla. Spěchám na schůzku FajnOVA, kde se bude probírat příprava „hry“, ve které bude veřejnost vyjadřovat svůj postoj k náměstí Dr. E. Beneše. Veřejně doufám, že na nějakém festivalu narazím na výsledek, abych se mohla zapojit taky!
Je něco kolem šesté, stále neprší a míříme s panem primátorem na 57. ročník Zlaté tretry. Wow! Počasí je chladnější, mraky se ale drží, vlhkost příjemná. Tak akorát na sport! Atmosféra, jak už to u velkých sportovních akcí takového typu bývá, je výtečná. S napětím sledujeme každou z disciplín, já se těším na překážky, pan primátor na sprint. A tak sedíme na tribuně, fandíme a já u každého prvního finišujícího běžce vymrkávám vlhké oči! No jo, moje první Tretra!
Bára Miturová stínuje ostravského primátora Tomáše Macuru
#RAZOVITÁ OVA!!! IX.
Den 9., čtvrtek 13. 6. 2018,
2 minuty čtení
Tohle je předposlední den mé stáže. Venku je ráno 13° C, zatímco minulý týden bylo přes den až kolem 30° C. Lidé v Ostravě pomalu vytahují zimníky a já z chladna jásám.
Za posledních 14 dnů jsem toho slyšela na různých debatách hodně a dost se opakovalo mimo jiné to, že Ostrava nemá budovu, která by pro ni byla naprosto charakteristická. No… já s tím nějak nemohu souhlasit.
Facebook sleduje, diktuje, utváří, ovlivňuje a někdy naše data zneužívá. Co všechno na firemní profil dát v rámci marketingu, aby se to neztratilo v další kupě příspěvků? To nám dneska vysvětlila Eliška. Rok vedla známý profil prague.eu a dnešní školení bylo směsicí argumentů a protiargumenů, kde se potkávaly odvážné názory marketéra a lehce konzervativní stanoviska.
Jel z Francie den a půl a pak si vykráčel z přepravního boxu jako pán a jal se seznamovat s holkama. Do Ostravy přijel slon Maxim. Je to docela mladík, má 20 let a zatím kolem 5,5 tuny. Váha prý půjde trochu dolů, aby byl atraktivnější.
ZOO byla ve čtvrtek v poledne skoro prázdná a pozdvižení dělal jen hlouček novinářů. Slon byl zato velice zdvořilý a chobotem se seznamoval přes plot se slonicí. Do tří let by měli mít slůně. S Maximem přijeli do Ostravy i jeho ošetřovatelé, aby mu usnadnili adaptaci.
Ve starých koupelnách v Dolní oblasti Vítkovic jsme v roce 2012 uklízeli prostory a připravovali je pro herce v rámci Dream Factory. Nyní, o šest let později, nikde není šlam ani prach a zrekonstruovaná budova se jmenuje Brick House. Tři hodiny zde byly vyhrazeny na veřejnou debatu na téma nové éry urbanismu v Ostravě. Debata byla rozdělena na dva bloky. První se zabýval hlavně pojmem smart city a druhý architektonickým a kulturním rozvojem Ostravy.
Bára Miturová stínuje primátora Ostravy Tomáše Macuru