Ministerstvo financí

Ministr financí Andrej Babiš

Právnické srdce studenta Karla během dvou týdnů, kdy stínoval ministra financí Andreje Babiše, několikrát poskočilo radostí a nadšením. Na Hradě na poradě o právě probíhající mezinárodní arbitráži. Na zajímavých poradách a tiskových konferencích. Na jednáních v Poslanecké sněmovně. A také když mohl spolupracovat na návrhu zákona o výživném. Poznal, jak vypadá „organizovaný chaos“ a určitě nikdy nezapomene na to, kdy poprvé během své stáže viděl pana ministra Babiše nepracovat a jen se usmívat… Více si přečtěte v jeho blogu 👇🏼

______________________________________________________

Je 15. ledna 2015. „Zajímáš se o svět ekonomiky, veřejné správy, podnikání?…možná to budeš právě ty, kdo bude Andreji Babišovi v patách po dobu jednoho až dvou týdnů…” Musím se přiznat, že tato příležitost mě zaujala na první pohled a naprosto vytrhla z předzkouškové prokrastinace na Facebooku. Mít stáž u ministra financí? Nemusím se dvakrát rozmýšlet, abych si poznačil datum uzávěrky a základní informace, a jen těžko se přemlouvám k tomu, abych se vrátil zpátky k učení.

Je 26. ledna 2015. Jednou ze součástí přihlášky na stáž je i motivační dopis. Upřímně, sloh nikdy nebyl jednou z mých předností. a tak mi tahle část dala docela zabrat. Když si googlím motivační dopisy, tak mi všechny přijdou vesměs stejné a ani jedna šablona neodráží to, jak moc bych chtěl tuhle stáž získat. Nakonec mi nejvíc pomohl obyčejný papír, kam jsem si postupně psal všechny důvody, proč zrovna tuhle stáž chci a proč bych měl dostat příležitost se o ni utkat (což ve vás možná evokuje pocit, že se hlásím spíš na souboj rytířů), ale bez téhle části bych určitě ani tenhle dnešní blog nepsal. Nakonec všechno odesílám mailem, no a zatím můžu jen čekat…

Je 6. února. Při cestě z oběda mi zvoní telefon. Volající se představí jako paní Janečková, tisková mluvčí europoslankyně Martiny Dlabajové. Dostal jsme se do dalšího kola!
Hovor byl velmi příjemný, ale pamatuju si z něj hlavně konec: „Videovizitka? Ano, to není problém. Udělali jste mi velkou radost, děkuji!“
Takže dalším úkolem je vytvoření video vizitky s rozsahem max. 1 minuta. U motivačního dopisu jsem věděl, co to je, tady už jsem si tak jistý nebyl. Při googlení najdu ještě méně, než při předchozím pokusu, a zase mě zachraňuje papír a tužka. Délka max. 1 minuta je do značné míry limitující, ale i zachraňující. Volím tedy formát minima informací v netradičním zpracování – má to přece hlavně zaujmout.
Po odeslání linku se cítím dobře, ale nebudu lhát, nervozita se stupňuje!

Je 10. února. Nedočkavě otevřu přichozí mail: „Blahopřejeme Vám k postupu k osobnímu pohovoru s poslankyní Martinou Dlabajovou.” Wow!
Mimo to mám i radost, že ta sněhová bouře, která mě zasáhla při natáčení videovizitky jen v košili a saku, nepřišla nadarmo.

Nastal Den D – 17. února. Poslední kolo výběrového řízení se uskutečnilo od 10 hodin ve Vile Tomáše Bati ve Zlíně. Autobusem vyjíždím ještě s jedním finalistou v 7 hodin z Brna. Vstávání nelituji, budík nařízený na 5:30 nebyl potřeba. Celou cestu se bavíme o plánech do budoucna a začínám si uvědomovat, že vybraných deset finalistů budou skutečně ti nejlepší. Má domněnka se potvrzuje při seznámení se s ostatními uchazeči u stolů s občerstvením. Deset dalších mladých lidí s úžasnými vizemi a příběhy. Už jen kvůli seznámení s nimi jsem byl rád, že jsem přijel.

Následovalo představení paní europoslankyně Martiny Dlabajové a jejího týmu. Rozdělili jsme se na poloviny, první polovina šla na finální kolo pohovoru, druhá, kde jsem byl i já, na kafe. Výborná káva mimochodem, paní Dlabajová si ji přivezla z Itálie. Zanedlouho se role otočily a tentokrát jsme my byli ti, kteří měli představit své vize a cíle, čím nás stáž u pana ministra může obohatit a co mu na oplátku můžeme nabídnout my… Každý jsme sice bojovali o stáž snů, ale atmosféra byla úžasná. Tuhle část jsem si hodně užíval. Následovala prohlídka Baťovy vily s příběhem v podání pana Veleva. Velkého obdivovatele Tomáše Bati, který v nás svými příběhy vzbudil velký respekt k tomuto velkému českému podnikateli.

Poslední část řízení tvořil doplňující osobní pohovor. Tým paní Dlabajové si na nás nachystal individuální otázky šité přímo pro nás. Jasná otázka, jasná odpověď. Při odchodu jsem jen kroutil hlavou a napadaly mě o řád lépe formulované odpovědi, ale už se dveře zavřely.

Čekalo nás už jen finální vyhlášení. Za tohle jsem byl opravdu vděčný: odjíždět domů s pocitem, že se výsledek dozvíme zítra či za týden, by byla opravdová muka. Paní Dlabajová mluvila o tom, že je obrovský úspěch dostat se mezi 11 nejlepších, a já jsem jí v duchu dával za pravdu. Seděl jsem vedle úspěšných mladých podnikatelů, slečny, která získala praxi na několika ambasádách, marketingového odborníka, který spolupracoval na zajímavých projektech.. „Karel Jandásek!“ přerušila naše hostitelka můj myšlenkový pochod. Je to tady!

9. – 20. března budu mít stáž u ministra financí, vicepremiéra vlády, pana Andreje Babiše. Radost mě nepřešla ani po týdnu. Sny se plní, někdy stačí jen opravdu málo!

Karel Jandásek

JISTĚ, PANE MINISTŘE I.

První den stáže. Slavnostní uvítání Andrejem Babišem se odkládá. Vláda a bezpečnostní skupina zasedala už od 6:30 s koncem v nedohlednu. Čech unesený Islámským státem v Lýbii je nyní prioritou. Některé věci se nedají naplánovat.

Improvizujeme a s panem tajemníkem Adamem Vojtěchem si jdeme poslechnout pracovní skupinu s tématy karenční doby a elektronické evidence tržeb. Skupina se skládá ze zástupců MF, zaměstnavatelů a odborů. Tři skupiny s protichůdnými zájmy u takto důležitých témat? Očekáváná diskuze nás nezklamala!

Hned po obědě mé právnické srdce poskočilo, protože s ředitelkou právního oddělení jdeme na Hrad na poradu ohledně právě probíhající mezinárodní arbitráže. Tady ti nejlepší právníci řešili spory o hodnotě devíti nul. Ano, ještě se mám co učit.

Následuje kolečko seznamování se s chodem ministerstva a nutné papírování.

Po obdržení vlastní kartičky mi dochází, že dneškem to vše jen začíná!

Karel Jandásek

JISTĚ, PANE MINISTŘE II.

Druhý den stáže začíná zostra: Při vstupu do kanceláří je Andrej Babiš první, koho vidím. “Vy jste ten stážista? Andrej Babiš, těší mě!”

Po rychlém představení a společném fotografování následuje porada vedení ministerstva financí.

Pan ministr některé body programu skutečně jen prolétne a debatu rázně ukončí slovy: “Žádný politik nesmí sedět v dozorčích radách, udělejte zákon. Tečka. ” U jiných, jako je otázka bojových letadel L-135, ukončuje zamotávající se diskuzi tím, že požaduje jasné a ověřené informace ohledně ceny, počtu a obrázku. Je znát, že čas je zde největší nepřítel.

To se mi potvrzuje po skončení porady. Proběhneme chodbami ministerstva a sedáme do přistavené obrněné limuzíny. Jedeme asi 100 metrů a zase hned vyskakujeme z auta, přímo u Poslanecké sněmovny, kde právě probíhá jednání poslaneckého klubu.

Následuje tisková konference. V následném lovu si novináři rozdělují účastníky konference a zpovídají je. Když uvidím osamoceného kandidáta na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, nedá mi to a po chvíli se odhodlám ke kladení otázek i já. Prodloužení povinné praxe ze 3 na 5 let, které plánuje prosadit u absolventů právnických fakult, totiž nedá spát kdejakému studentovi. Včetně mě.

Dnes budou poslanci ve sněmovně do 7. hodiny večerní.

JISTĚ, PANE MINISTŘE III.

Třetí den.

Jako zatím pokaždé, i ten dnešní den byl úplně jiný než předchozí.

O zážitky při mém prvním obstrukčním dnu v Poslanecké sněmovně se postarali hlavně poslanci klubu Úsvit. Ze začátku jsem se bavil, ale čím častěji se jejich argumenty opakovaly, tím méně jsem je vnímal.

Nakonec jsem využil možnosti a zašel se podívat na legislativní odbor Ministerstva financí ČR. S paní ředitelkou jsme si prošli proces zrození zákonů a jiné legislativní procedury. Potom jsem se začetl do návrhů v paragrafovém znění ve Vojanových sadech, a v kombinaci se sluníčkem a procházejícími se pávy můžu upřímně říct, že mé odpoledne bylo značně přijemnější než celý den pana ministra Babiše.

Od 9. do 19. hodiny seděl v poslanecké sněmovně, kde jsem ho průběžně stínoval přes vnitřní televizní sněmovní okruh.

V 19 hodin začal poslanecký klub a prý to potrvá 2 až 3 hodiny. Já to ale pro dnešek vzdávám a jdu sbírat energii na další den.

Karel Jandásek, stážista stínující ministra financí Andreje Babiše v projektu PročByNe?

JISTĚ, PANE MINISTŘE IV

Den čtvrtý. Začínáme přípravou na písemnou interpelaci. Příprava netrvá dlouho, protože to byl už v pořadí druhý dotaz na pana Babiše o tom samém tématu. Pan ministr opět mizí v útrobách poslanecké sněmovny.

Mám chvíli času, a proto jsem se rozhodl nesedět v koutě a naplnit hlavní cíl motivačního projektu PročByNe. Zašel jsem zpět na ministerstvo financí na legislativní odbor a poprosil o možnost výpomoci.

Odezva byla více než vřelá a bylo mi nabídnuta spolupráce na zákonu o volbách nebo na návrhu zákona o výživném. Moc jsme se nerozmýšlel a okamžitě chytl návrh zákona o výživném. Toto téma mě zajímá i z osobní zkušenosti a jsem více než nadšený! Beru podklady a začnu je prostudovávat.

Po tom, co se zdálo jako chvíle se podívám na hodiny a zjistím, že už je dávno po interpelacích. Jdu zpět do Poslanecké sněmovny, kde vrcholí příprava na další interpelace a odepisování na poštu. Pošty je neuvěřitelné množství a společně s asistenty se jí prodíráme. Mezitím pan Babiš stíhá odpovídat na dotazy novinářů. V organizovaném chaosu se na mě jen otočíotočí a zeptá se :“Co děláte večer, nechcete se mnou zajít do divadla?“, jen kývnu a chaos pokračuje.

Pan Babiš opět mizí na ústní interpelace a já se vracím ke studiu návrhu zákona.

Karel Jandásek

JISTĚ, PANE MINISTŘE V.

Pátý den začínám netradičně vzpomínkou na události z minulého večera. Ještě než jsme s panem ministrem vyrazili do divadla, čekala na na něj zvláštní návštěva. Během prvních pěti dní stáže jsem už zvykl, že kamkoliv přijde, tam se na něj lidé obracejí se svým příběhem a nadějí, že jim pomůže. Tentokrát to byl trenér hvězdné Martiny Sáblikové.

Kdo by čekal, že pan Babiš bude odpočívat alespoň po cestě do divadla, tak by se mýlil. Hned po nástupu do své obrněné limuzíny začíná vyřizovat e-maily a zprávy, které se mu nashromáždily během předchozí schůzky.

Po zhasnutí světel během představení v divadle je to poprvé, co vidím pana Babiše nepracovat a jen se usmívat. Představení bylo skvělé, ale chvíle odpočinku netrvala dlouho. Hned po přesunu do divadelního baru jsme si sedli s paní Eliškou Balzerovou a pan Babiš se začal ptát na divadelní situaci v Praze. Na stole vidím pověstný zápisník pana ministra plný poznámek, takže je asi co zlepšovat.

Ráno začínáme na ministerstvu schůzkou s odbory. Celý den se nese ve znamení stranického sjezdu ČSSD – vyjádření za vyjádřením a schůzky s náměstky. Primární byla také příprava na pondělní výjezd do Moravskoslezského kraje, kde budu dva dny opět trávit po boku pana Babiše.

S tímto vědomím jsem se na půl dne odtrhl a věnoval se přidělené práci v legislativním odboru. Mít takovou příležitost a nevyužít ji by byla velká škola. Třicet minut se zkušeným právníkem mi osvětlilo víc, než celý semestr ve škole!

Než odjedu na víkend zpět do Brna tak následuje povinná selfie s panem ministrem. První pokus upřímně moc nedopadl, ale mám přeci ještě celý další týden, abych to napravil!

Tento týden byl nezapomenutelný a ještě mě jeden čeká!

Při nasedání do autobusu směrem domů už se těším na pondělí (a to se nestává často).

Karel Jandásek, stážista v patách ministra Andreje Babiše

JISTĚ, PANE MINISTŘE VI.

Šestý den, pondělí – oficiální dvoudenní ministerská návštěva Moravskoslezského kraje.

Z Brna přijíždím do Ostravy jen pár minut před panem ministrem a jeho týmem. Postavím se vedle zimou klepajících se novinářů a čekám s nimi. Dnešní program je rozplánovaný na minuty přesně a hned po příjezdu je mi jasné, že dnešek bude náročný. Minutové přivítání se pana ministra s novináři a už naše kolona jede směr dálnice, kde je u problematického mostu uspořádána tisková konference.

Následuje schůzka na radnici v Ostravě s primátorem a kýžený oběd. Nevím, jestli je to absencí snídaně, ale oběd byl úžasný!

Následovalo rychle vyjádření novinářům a autogramiáda při příležitosti vydání rozhovorů „O Babišovi bez Babiše“.

Poprvé jsem měl příležitost vidět, jak reaguje větší dav na pana ministra. Přivítání bylo dechberoucí. Nebál se odpovídat ani na méně příjemné otázky a u následného fotografování se i on skvěle bavil.

Bohužel čas byl neúprosný a zase jsme byli na cestě.

Opět vyjádření novinářům a živý přenos pro ČT v televizním studiu.

Setkání s občany v Domě kultury je skutečně fenomenální. Upřímně jsem nevěřil, že dorazí tolik lidí.

Hned nato setkání s mladými lidmi z „mladé ANO“ následováno setkáním s představiteli hnutí a představiteli Moravskoslezského a Zlínského kraje.

Po půl sedmé hodině večerní mu na pódium doneseme alespoň pár chlebíčků, protože od oběda se pa ministr nezastavil ani nic nesnědl. Program končí po 21. hodině a my jedeme vděčně do hotelu.

Dnešek byl skutečně nezapomenutelný! Měl jsem možnost být celý den po boku pana ministra, bavit se se starosty, poslanci, novináři a spoustou dalších zajímavých lidí. Tento projekt si začínám užívat víc a víc!

Zítra vyrážíme opět v 6 hodin ráno. Stodolní ulici ani dnes nenavštívím.

Karel Jandásek, stážista projektu PročByNe? v patách ministra Andreje Babiše

JISTĚ, PANE MINISTŘE VII.

Sedmý den, pro zaneprázdněnost psáno až den osmý. Pokračuje dvoudenní ministerská návštěva Moravskoslezského kraje. Na cestu vyrážíme dle instrukcí v 6 hodin ráno. Což v praxi znamená, že v 6 hodin už sedíme v autě.

Hned první zastávka mi ale brzké vstávání bohatě vynahradila a značně rozzářila den. Přijeli jsme tam, kde vzniká Marlenka. Na pásech za skleněnou stěnou se před námi za pomoci strojů a šikovných rukou zhmotňovaly mé oblíbené medové dorty. Majitel společnosti nás provedl celým výrobním procesem a představil nám své plány do budoucna. Pak jsme posnídali – co jiného, než Marlenku.

Další návštěva už tak medová nebyla. Navštívili jsme OKD. Po jednání s odbory a vedením OKD ale vypadaly všechny strany spokojeně a rozhovory s novináři vyplynuly také pozitivně.

Přesedáme do terénních aut a jedeme se podívat do starých zátěží. Průvodce nám po celou dobu dělá také ostravský primátor, který nám referuje o situaci v kraji. Jedním z problémů jsou například laguny Ostramo, ty jsou takovým ztělesněním nekonečných problémů Moravskoslezského kraje.

Následuje prohlídka okolí, čističky a další tiskovka. Celá naše návštěva se nese ve znamení toho, že je třeba na problémy nejen dohlížet, ale konečně je také vyřešit. Stávajícím způsobem se to řeší už moc dlouho.

Návštěva Vysoké školy Báňské mě opravdu bavila. Nejen kvůli posezení s rektorem a nejlepšímu jídlu, jaké jsem kdy v prostorách jakékoliv školy měl, ale hlavně kvůli besedě se studenty. Studenti se nebáli zeptat ani na nepříjemné otázky a rozhodně se nespokojili jen tak s nějakou ministrovou odpovědí.

Poslední návštěva štěrkovny v Hlučíně se nesla opět v uvolněné náladě. Pan ministr prošel plány na nové protipovodňové opatření, poskytl pár rozhovorů a poseděl s místními u stánku s občerstvením.

Cesta z Ostravy do Prahy nám Pendolinem nakonec zabrala bezmála 4 hodiny. Pan Babiš zase pracuje jen s malou přestávkou na fotku.

Karel Jandásek, stážista projektu PročByNe?, který je dva týdny v patách ministru financí Andreji Babišovi

JISTĚ, PANE MINISTŘE VIII.

Osmý den mé stáže na ministerstvu financí. Hned od rána se konala porada vedení. Kdo by čekal, že po návratu z dvoudenní cesty do Moravskoslezského kraje by si chtěl pan ministr trochu oddechnout, tak by se skutečně mýlil. Opakoval se stejný obrázek jako minulý týden.

Rozhodl jsem se tedy také přiložit ruku k dílu a s panem náměstkem jsme se bavili o fungování ministerstva a pomáhal jsem s přípravou nějakých písemností. Společně s přiděleným zákonem k nastudování to byla má hlavní náplň dne.

Ve volných chvílích jsem využíval své jedinečné pozice, kdy jako stážista pana ministra mohu procházet různými odděleními a ptát se na klíčové obory ministerstva. Zároveň mě při procházení kanceláří zaujalo nestandartní vybavení jedné z nich. Stál tam snowboard naší zlaté olympioničky Evy Samkové.

Mám pocit, že tady čas utíká rychleji než běžně… z mé stáže už zbávají jen dva dny! Zítra plánuji strávit více času na tiskovém oddělení a doufám, že to bude stát za to!

Karel Jandásek, stážista projektu PročByNe?, který stínuje ministra financí

JISTĚ, PANE MINISTŘE IX.

Devátý den stáže jsem strávil na tiskovém oddělení.

Hned při příchodu jsem se trefil do jedné z mnoha krizí dne. Někdo něco řekl a hledal se zdroj informace. Po zažehnání problému jsem měl možnost pročíst si několik vydaných tiskových zpráv a podílet se na vytváření nové.

Následovala návštěva kanceláře, jejíž pracovníci jsou zodpovědní za styk ministerstva s veřejností. Představa, že se příchozím dopisům nevěnuje pozornost nebo se jen založí, je opravdu lichá. Na každý dopis se odpovídá. Neustále mezitím zvonil telefon, až mi to nedalo a s pár lidmi jsem si taky popovídal.

Dnes jsem se zabýval i zákonem č. 106 o svobodném přístupu k informacím. Sám jsem tento institut několikrát během studií použil a bylo zajímavé sledovat „barikádu z druhé strany“. Kdyby nás nevyrušil fotograf z novin, věřím, že bychom si s paní doktorkou povídali do pozdního odpoledne.

Focení bylo příjemné, ale pro jednou už opravdu stačilo.

Zítra je můj poslední den stáže.

Karel Jandásek, stážista projektu PročByNe? na ministerstvu financí

JISTĚ, PANE MINISTŘE – OHLÉDNUTÍ ZA STÁŽÍ SNŮ

Dva týdny uběhly jako voda a nastal čas bilancování – co mi stáž dala a co vzala.

Jediné instrukce od týmu, se kterými jsem jel do Prahy, byly: „Piš, foť a hlavně si to užij!“ Dostal jsem možnost stínovat dva týdny ministra financí, vicepremiéra vlády, úspěšného podnikatele a aktuálně nejkontroverznějšího politika Andreje Babiše bez jakýchkoliv mantinelů či omezení, a je pravda, že jsem ze začátku netušil, co očekávat.

Nejvíce mě překvapilo a fascinovalo jeho pracovní nasazení, které je pověstné. To, že spí cca pět hodin a zbytek dne pracuje, není nový či převratný objev. Vidět to ale na vlastní oči, to byl skutečný zážitek. Obdivuji jeho styl práce, kdy pracuje „v okamžicích“ – v momentu, kdy ho něco napadne, napíše sms s instrukcemi a jde okamžitě řešit další věc. Jedna schůzka navazuje na druhou. U každé jednotlivé schůzky si zapisuje poznámky, vyptává se na detaily a budí dojem, jako by měl celý den jen pro vás. Následně rozešle instrukce a věnuje se další schůzce či úkolu.

Tvrdí o sobě, že neumí počítat a ani není moc inteligentní. To nemůžu potvrdit či vyvrátit, co ale skutečně umí, je analyticky přemýšlet. Když dostane listinu, kterou si předtím nechal vypracovat instrukcemi přes sms, jen ji očima prolétne, zakroužkuje důležité či problematické části a věnuje se úplně jiné činnosti.

Nebudu zastírat, že tohle pro mne skutečně hodné obdivu – a to píši i s vědomím, že se tato věta možná bude zase někomu hodit do článku.

Jedna z věcí, co už dříve zaujala, byla častá věta pana ministra „Já nejsem politik.“ Moc jsem nerozuměl, co tím přesně myslí. Ale po určité době strávené s ním během stáže jsem pochopil, že tím myslí hlavně způsob komunikace. Ať se bavil se mnou, se svými asistenty, s novináři na tiskové konferenci či jen s lidmi v divadle při náhodném setkání, vždy mluvil stejně. Nezřídka zažívali jeho poradci perné chvíle, když pan Babiš řekl něco, co neměl. Možná to může být i tím, že nemá čas na vymýšlení politicky korektních odpovědí. Jeho denní tempo mu to možná ani nedovoluje.

Projekt „PročbyNe?“ plní mladým lidem své sny. Zní to jako klišé, ale u mě to byl skutečně neopakovatelný zážitek. Neznám jiného politika podobného postavení, který by nabízel obdobnou možnost. Když jsem zrovna nestínoval pana ministra, procházel jsem různé odbory ministerstva, podílel se na napsání tiskové zprávy, volal si s občany, četl a vyřídil pár dopisů, sjednal schůzku a následně se sešel s lékařem, který tvrdil, že jako první na světě vyléčil rakovinu slinivky. A hlavně jsem se podílel na vznikajícím zákonu a účastnil se jednání právníků u právě probíhající mezinárodní arbitráže.

14 dní je opravdu krátká doba, ale díky absolutní svobodě a mohutné podpoře lidí z ministerstva jsem si je neskonale užil. Věřím, že tyto zkušenosti zúročím ve svém profesním životě.

Rád bych poděkoval paní europoslankyni Martině Dlabajové, díky níž tato stáž vůbec mohla vzniknout. Týmu paní poslankyně, za všechny mluvčí Barboře Janečkové, která se o mě starala jak o vlastního. Adamu Vojtěchovi, Derkovi Kyselovi a mnohým dalším, kteří mi nad rámec svých povinností pomáhali na ministerstvu a v poslanecké sněmovně. Hlavně děkuji panu Andreji Babišovi za příležitost, odvahu a inspiraci.

Karel JandásekV 19 hodin začal poslanecký klub a prý to potrvá 2 až 3 hodiny. Já to ale pro dnešek vzdávám a jdu sbírat energii na další den.

Karel Jandásek, stážista stínující ministra financí Andreje Babiše v projektu PročByNe?