Honza v patách velvyslanci v Bruselu

Stálé zastoupení ČR při EU

Velvyslanec Jaroslav Zajíček, stálý představitel ČR v COREPER I 

"Není nic lepšího než nahlédnout pod pokličku a moci debatovat s těmi nejlepšími, kteří za náš stát tvrdě a bez přestání vyjednávají podmínky." To říká Honza o své stáži, kdy měl možnost sledovat utváření zájmů, flexibilitu a vytváření legislativy, která bude ovlivňovat celou EU. Honza dva týdny stínoval v Bruselu pana velvyslance Jaroslava Zajíčka. A že to byly opravdu pestré dva týdny! Účast na jednáních výboru COREPER, na schůzkách týkajících se vnitřního trhu a průmyslu, nebo dokonce vesmíru a výzkumu, ale také celá řada neformálních aktivit – to byl Honzův "denní chleba". Honza se díky stáži PročByNe dozvěděl, jak práce pana velvyslance a jeho týmu (ne)přímo ovlivňuje životy lidí po celé Evropě. A je šťastný, že může s trochou nadsázky říct, že během své stáže také "pomáhal udržet EU pohromadě“. Přečti si jeho blog 👇🏼

_______________________________________________________

HONZA MÁLEM DIPLOMATEM

PročByNe uvádí #HonzaMálemDiplomatem

Vypracovat analytický text na 15 stránek? Žádný problém. Napsat koherentní a čtivý příběh o své vlastním životě? Pro politologa nadlidský úkol – i tak se dá popsat má profesní deformace, kterou tak trochu trpím. A proč to vůbec všechno píšu? Živě si pamatuji slova své babičky před skoro třemi lety. „Kam to zase jedeš? V klidu studuj a zůstaň doma!“ A tehdy to všechno začalo. Neposlechl jsem. A Honza se dostal poprvé do světa, do velkého světa.

Můj příběh paradoxně nezačal tvrdým výběrovým řízením ani plnou taškou buchet, tak jako tomu bývá u všech ostatních stáží, respektive pohádek o Honzovi. Ale tím, co moje rodina od mého útlého dětství nazývala spolehlivým spouštěčem migrény. Ano, mojí upovídaností. V podstatě jenom díky ní jsem potkal tehdy mně ne úplně známou Martinu Dlabajovou. Dnes můžu spolehlivě říct, že tato chvíle změnila naprosto všechno v mém životě. Od této doby také razím myšlenku, že i volební selfíčko může nastartovat neskutečné věci. Martina se stala poslankyní Evropského parlamentu a já časem stážistou v její zlínské kanceláři.

Vidím to před očima, jako by se to stalo dnes, moment, kdy jsem 9.1.2015 (fakt jsem to dal z hlavy) vstoupil poprvé do zlínské kanceláře s knedlíkem v krku a s pocitem, že mě stejně za dva týdny vyhodí. Byl jsem studentem druhého ročníku politologie na Univerzitě Palackého v Olomouci a určitě ne člověk s profilem klasického stážisty (čti titul a 12 jazyků). Nicméně jsem brzo pochopil, o co v mé stáži půjde. Ano, je to klišé, ale prostě šlo o motivaci, práci a ochotu na sobě neustále pracovat. Kdybych měl vyprávět o všem, co jsem během těch více než dvou let díky Martině a jejího týmu zažil, tak napíšu knihu a vy to stejně nedočtete do konce (znám se).

Jednu událost zde ale zmíním, protože ta odstartovala další krok k mému snu, i když se ze začátku jevila úplně nevinně. V únoru jel projekt PročByNe? prezentovat své úspěchy a příběhy jednotlivých stážistů do Bruselu. Letos byla tato událost výjimečná tím, že se konala na půdě Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii. Já jsem při prezentaci plnil čistě technickou funkci a pomáhal jsem připravovat společně s celým týmem vše, aby to klaplo. Zároveň jsem si užíval atmosféry v týmu skvělých stážistů a našel nové přátele.

Během večera ale přišlo něco nečekaného. Martina Dlabajová mě popadla za ruku a představila mi pana velvyslance (pro jedince postižené profesní deformací jako já přesněji Stálého představitele ČR ve výboru COREPER I) Jaroslava Zajíčka. Vím, proč to udělala. I přes své velké pracovní vytížení poslouchala to, o čem jsem s ní v průběhu těch dlouhých dvou let mluvil. A to je přesně Martina Dlabajová: člověk, který dokáže proměnit vaše největší sny ve skutečnost. V mém případě se tedy jedná o sběrnu přání z hlavy paní poslankyně.

A je to tady. 10. května 2017 si začínám plnit svůj sen. Učit se od nejpovolanějšího člověka, jak prosazovat národní zájmy České republiky. Stínovat Jaroslava Zajíčka, velvyslance.

Jsem stále jen hloupý Honza s ranečkem na začátku své další cesty. Jednu radu vám ale můžu dát už teď.

> Posouvejte si hranice svých možností co nejdál. Pomáhejte druhým a nic od toho nečekejte. Tvrdě pracujte a nevzdávejte se svých snů, protože v momentě, kdy to budete nejméně čekat, se třeba stanou skutečností.

 

Jan Herec

 

HONZA MÁLEM DIPLOMATEM II.

Včerejší den stál za to! A to jsem ještě nezačal

Středa 10.5.2017

V momentě, kdy jedete na stáž, tak se obáváte mnoha věcí, ale ne těch, které se mi staly včera. Nejenže jsem přežil cestu pochybným letadlem, kam si cestujicí nemohli brát na palaubu jediné zavazadlo, protože by se nikam nevešlo.

Po příjezdu do Bruselu to teprve začalo být zajímavé! Kolem 11 večer jsem přijel na nádraží Brussels Midi, které mi připománá trošku to v Havířově. A ztratil se, sice na asi 20 minut, ale ztratil. Naštěstí se mi zanedlouho podařilo najít cestu a krize byla zažehnána.

Ta největší sranda přišla ale teprve při příchodu na adresu mého ubytování. Vy, co jste už využili systému AirBnb, jistě víte, že klíče od bytu jsou mohdy v zakódovaném boxu. Box jsem sice našel, ale byl prázdný. Dobře, říkám si, je půlnoc, doufám, že majitelka bude vzhůru. Byla, ale bydlí úplně v jiném městě v Belgii. Naštěstí po 25 minutách čekání zavolala jiné nájemnici, která mi přišla otevřít. Mluvili jsme posunky. Bylo ji totiž asi 70 a neuměla anglicky.

Uff, říkám si. Teď už mám všechno za sebou. Vybalím se. Jenomže pak si všimnu zmeškaného hovoru z Francie. Nekladu tomu velkou váhu, někdo se spletl. Ne, nespletl. Byl to Francouz, který našel moji pěněženku! A dostaňte se na ambasádu bez jediného dokladu totožnosti. Problém byl v tom, že jsem nemohl opustit byt, protože jsem ještě nedostal klíče. Říkám si, fakt super. Lepší to být nemůže. A asi neuvěříte tomu, že se ukázalo, že nálezci peněženky bydleli ve stejném domě patro nade mnou.

AMEN!

První den mi začíná a tuším, že to bude velká legrace! #HonzaMálemBezdomovcem

 

Jan Herec

stín pana velvyslance Jaroslava Zajíčka, Stálé zastoupení ČR v Bruselu

Stážista projektu PročByNe?

Od 10. května stín Jaroslava Zajíčka, českého velvyslance v Bruselu

 

HONZA MÁLEM DIPLOMATEM III.

Milá babičko,

 

jak jistě víš, tak jsem teď na několik týdnů v Bruselu. Jsem na stáži, což je taková praxe, abych něco uměl a dostal v budoucnu dobrou práci. Protože ses mě posledně ptala, co tam zase jedu vyvádět, tak ti to teď zkusím hezky vysvětlit a ilustrovat fotkami.

Pracuji pro velvyslance České republiky v Bruselu, který se snaží prosazovat české národní zájmy v Bruselu. Ale proč dávám fotografie z různých Rad EU? Je to trochu složitější. Každý týden se scházejí takzvaní zástupci Mertens, posléze COREPER a pak, jak už jsou státy připraveny na nějakou dohodu, tak přijíždí jednat ministři, kteří již mají materiály předjednané.

Pan velvyslanec pracuje na tom, aby se 28 členskými státy vyjednal na každé legislativě alespoň částečný kompromis, proto chodí na jednání výboru stálých zástupců (COREPER). Umíš si jistě představit, že to není nic jednoduchého, je to stejné jako když ses nás vždycky se ségrou ptala, co chceme večeři, a my se museli dohodnout. To jsme byli dva a někdy to dopadlo tak, že jsme si málem vyškrábali oči.

Jednání mnohdy trvá spousty hodin i týdnů práce a pracuje na něm mnoho expertů. Já s panem velvyslancem absolvuji celý jeho program, což obnáší porady, zasedání velvyslanců (COREPER), běhání a běhání a někdy i trochu legrace. Mnohdy se tak díky tomu dostávám domů až v pozdních večerních hodinách. Protože se ale jedná o informace, které jsou ještě tajné a státy si chtějí své pozice před dokončením legislativy chránit, tak ti ani nemůžu říct, co všechno se teď projednává.

Jedno je ale jisté: všichni lidé ze Stálého zastoupení ČR při EU, což je taková ambasáda tvořená experty v oblasti EU, se snaží, aby nám v Evropě vyjednali ty nejlepší podmínky.

Zítra startuji svůj druhý týden a bude toho opravdu hodně, tak mi drž pěsti.

 

Tvůj Hans

 

HONZA MÁLEM DIPLOMATEM IV.

Mám za sebou dva týdny stáže na Stálém zastoupení ČR při Evropské unii. Jsem v patách panu velvyslanci Jaroslavu Zajíčkovi, který, velmi laicky řečeno, dohlíží na prosazování českých zájmů při tvorbě evropské legislativy. Není asi úplně jednoduché pochopit, v čem přesně spočívá práce Stálého zastoupení, a já mám velké štěstí, že se mi pod tu pokličku daří nahlížet. Díky patronce projektu Martině Dlabajové, která mi stáž zajistila, i díky mému mentorovi, panu velvyslanci Zajíčkovi.

V řádném legislativním procesu většinu návrhů na legislativu předkládá Evropská komise a Evropský parlament s Evropskou radou hrají roli schvalovatelů. Ministři a ministerstva jednotlivých členských zemí mají pro tuto oblast své experty, kteří se soustředí pouze na problematiku spojenou s Evropskou unií a pracují v takzvaných Stálých zastoupeních.

Než se vůbec návrh dostane k panu velvyslanci, tak je projednáván již zmíněnými experty na danou problematiku v takzvaných pracovních skupinách (working groups). Už zde se začínají zohledňovat národní zájmy. Po předjednání těchto návrhů, které bývá mnohdy dlouhé a vstupuje do nich i mnoho expertů, kteří nejsou pouze národního charakteru, návrhy zpravidla postupují na úroveň COREPER. Ty se dále dělí na COREPER I. a II. Pan velvyslanec Zajíček působí na úrovni I., někdy se tomuto COREPERu přezdívá i technický, protože má na starosti více specifické politiky (dopravu, telekomunikace, školství, kulturu atd.).

Po předjednání v pracovních skupinách přichází stěžejní role pana velvyslance. Účastní se nejenom samotných jednání výboru COREPER, ale také mnoha neformálních aktivit, jednání a setkání. Jako zkušený diplomat se snaží vyjednávat a hledat podporu a kompromis s dalšími členskými státy. Tato práce proto vyžaduje mnoho trpělivosti, skvělé komunikační a řečnické dovednosti.

Má role během stáže je zejména studijní a motivační. Pan velvyslanec a jeho nejbližší tým mi umožnil vše sledovat a participovat z bezprostřední blízkosti. Proto chodím na všechna oficiální jednání. Mám možnost sledovat utváření zájmů, flexibilitu a tvorbu různých koalic. Vím, že to možná zní jako neuchopitelná věc, která moc lidí nenadchne. Ale jedince s profesním snem jako mám já určitě ano! Protože není nic lepšího než nahlédnout pod pokličku a moci debatovat s těmi nejlepšími, kteří za náš stát tvrdě a bez přestání vyjednávají podmínky. Je také úžasné sledovat, jak se vytváří legislativa, která bude ovlivňovat 28 zemí Evropské unie.

Až se budete zase znovu rozčilovat nad zlou EU, zkuste si uvědomit, kolik hodin, měsíců a let strávili diplomaté jednotlivých zemí nad každým návrhem, který se snaží schválit v takové podobě, aby co v největší míře vyhovoval všem. A všem v tomto případě znamená 550 000 000 milionům obyvatel zemí Evropské unie.

 

Jan Herec stínuje velvyslance Jaroslava Zajíčka na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu

 

HONZA MÁLEM DIPLOMATEM V.

Středa 24. Května 2017

Úterý a středa. Tyto dny se zase nesly v duchu tvrdých diplomatických jednání. V úterý pokračovala rada EYCS a to část Kultura a Sport. V Kultuře se nejednalo o lehká vyjednávání, protože se debatovalo nad audiovizuálními službami a rada měla za cíl zajistit obecný přístup, aby mohla vyjednávat v dalším trialogu s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Tady se ukázalo, jak neúprosná a tvrdá diplomacie někdy může být. Je naprosto úžasné, jak se pan velvyslanec Jaroslav Zajíček dokáže v tomto prostředí dynamicky pohybovat a skvěle zvládat techniku vyjednávání. Tento problematický bod se postaral o další dlouhý den a domů jsem se dostal až v pozdních večerních hodinách.

Dnes ve středu se jako obvykle konal COREPER a vyjednával se mandát rady do několika trialogů a připravy na rady, které se budou konat především v červnu. Byl to COREPER ,ve kterém jsem byl zároveň nejnervóznější, protože mě pan velvyslanec posadil do role Mertens nebo experta, který vždy sedí po jeho levici. Měl jsem na starosti zápis argumentů jednotlivých států, které se pak použijí pro další argumentaci České republiky. Škoda, že projednávání bodu nebylo trošku delší! Ale bylo to doma a odcházel jsem se slovy: “Tak jsem Vám tu EU udržel pohromadě.” (Pracuju celé dny a kvalita vtipů jde hodně prudce dolů).

Začínám si zároveň uvědomovat, že se mi stáž pomalu a jistě krátí a nebudu předstírat, že z toho začínám být nervózní. Brusel a jeho dynamičnost mi čím dál více přirůstá k srdci a myslím, že se zde brzo nějakým způsobem vrátím.

 

Jan Herec stínuje velvyslance Jaroslava Zajíčka na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu

 

HONZA MÁLEM DIPLOMATEM VI.

Pátek 26. května 2017

 

Čtvrtek a pátek byl v Bruselu nejenom ve znamení Trumpa a začínajícího summitu NATO, ale také dnů institucionálního volna. To znamená, že zaměstnanci institucí Evropské unie si konečně mohli odpočinout. Zejména i ti z Rady, kteří měli perný začátek týdne kvůli radám EYCS, ECOFIN, EUROGROUP a výboru PSC a COREPER I. a II..

To nicméně neplatí pro zaměstnance Stálého zastoupení včetně pana velvyslance. Co ale dělat, když jsou instituce zavřené a město díky přijíždějícím státníkům zablokované? Dohánět resty, které se nahromadily během začátku týdne, a zejména se připravit na pondělní a úterní radu COMPET (Rada pro konkurenceschopnost). Proto se tyto dny nesou ve znamení porad na všechna témata, jako jsou vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír. Zejména v oblasti vnitřního trhu a průmyslu se čekají dlouhé a náročné debaty se zaměřením na konkurenceschopnost vnitřního trhu z pohledu globálních hodnotových řetězců a jejich přidané hodnoty, nebo třeba digitalizace evropského průmyslu.

Dolaďují se tedy poslední proslovy, témata a program. Vypadá to teda, že poslední dny stáže nebudou mít s oddechem nic společného. No nemůžu se dočkat! Stálé zastoupení prostě nikdy nespí. Jo, a abych nezapomněl zítra, má být 36 stupňů, což bude snad nejteplejší den v historii Beneluxu.

Jan Herec stínuje velvyslance Jaroslava Zajíčka na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu

PS: Soutěž na konec. Kvůli komu se chystají zábrany na fotkách a lítají všude vrtulníky a kempují odstřelovači?

 

HONZA MÁLEM DIPLOMATEM VII.

Pondělí 29. května 2017

 

Začíná nový týden a mě poslední dva dny stáže. Bohužel. Kdybych řekl, že se těším, až si odpočinu, tak bych lhal.

Nejprve k tomu, co se bude tyto poslední dva dny dít? Budou trochu volnější? Ani náhodou. Hned dnešním dnem jsme startovali brzo ráno, protože se konala rada COMPET (Rada EU pro konkurenceschopnost), na které se řešil vnitřní trh a průmysl. A protože se nejedná zrovna o lehké téma, tak se pan velvyslanec chtěl pořádně připravit, a proto jsme už ve čtvrtek a pátek minulého týdne briefovali. Rada byla tentokrát zase přinejmenším skvělým zážitkem, protože se například jednalo o budoucnosti politiky průmyslu EU. Zítra nás čeká téma vesmír a výzkum. Bohužel stihnu pouze dopolední program a pak už se směr vesmír vydám sám.

Stáž uběhla neskutečně rychle a už teď mi začíná být smutno, že z Bruselu musím odjet. Na druhou stranu se těším na práci, která mě čeká doma. Nevyzkoušel jsem si totiž pouze své silné stránky, ale odhalil i ty slabé, a na těch chci ještě tvrději pracovat.

Jsem také rád, že díky Martině Dlabajové a panu velvyslanci jsem si mohl na vlastní kůži vyzkoušet, jak náročnou prací je diplomacie na úrovni EU. I když spousta lidem přijde neviditelná, skvělé dovednosti pana velvyslance Zajíčka a dalších členů jeho týmu ovlivňují jak přímo, tak nepřímo životy běžných lidí v celé Evropě.

Co na závěr? Určitě poděkování skvělé patronce projektu Martině Dlabajové za její práci, kterou motivuje a vytváří podmínky pro mladé. Velvyslanci Jaroslavu Zajíčkovi, který mě nevnímal jako přítěž, ale naopak se mi snažil vysvětlit vše možné a nemožné a zároveň mě přijal na tři týdny jako člena svého nejbližšího týmu. Nakonec určitě právě celému týmu, který se mi snažil objasnit vše, čemu jsem nerozuměl.

Možná to vždycky není zrovna jednoduché, jít za svým snem, a předchází tomu mnoho pádů a neúspěchů. I přesto chci doporučit všem, kteří své sny mají, ať se jich nevzdávají. Má cenu za nimi jít, i když jste obyčejný kluk z Havířova jako já.

Já jdu spát, upéct buchty a přemýšlet, kam si je ve svém ranečku vezmu příště.

 

Jan Herec stínoval velvyslance Jaroslava Zajíčka na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu